Íránský rapper Amir Hossein Maghsoudloo, alias Amir Tataloo, se stal symbolickou postavou hip-hopu v Íránu a symbolem odporu vůči kulturní represi islámského režimu. Tento kontroverzní umělec ve svých 37 letech zanechal stopu na generaci svými údernými texty mísícími hip-hop, RnB a pop, často kritizující společenské a politické normy. Ale tento nesouhlasný hlas má svou cenu: Tataloo byl 19. ledna 2025 odsouzen k smrti íránským soudem za „urážku proroka Mohameda“ a „podněcování ke korupci“, což jsou obvinění, která odrážejí atmosféru cenzury a útlaku v Íránu.
Cesta mezi provokací a represí
Amir Tataloo, původem z Teheránu, začal svou kariéru na počátku 2000. století a rychle se stal ikonou pro íránskou mládež. Jeho tetování, provokativní styl a odvážné texty vzbudily obdiv milionů fanoušků, ale také hněv úřadů. Byl zakázán oficiálními médii, obrátil se na online platformy, aby distribuoval svou hudbu a přilákal více než milion sledujících na sociálních sítích. Jeho otevřenost a implicitní kritika režimu však vedla k několika zatčením, a to před jeho exilem v Türkiye v roce 2018.
V prosinci 2023 byl Tataloo tureckou policií vydán do Íránu, kde čelil obvinění z „podněcování prostituce“ a „šíření obscénního obsahu“. Ačkoli se jeho vztahy s režimem někdy zdály nejednoznačné – jako například jeho podpora íránskému jadernému programu v roce 2015 – jeho odpor k cenzuře a jeho vliv na mládež hledající změnu z něj udělaly nepřítele státu.
Symbol odporu navzdory všemu
Rozsudek smrti Amira Tataloa přichází v kontextu, kdy jsou disidentští umělci stále častěji terčem íránského režimu. Případ Toomaje Salehiho, dalšího rappera odsouzeného za podporu protestů vyvolaných smrtí Mahsy Amini v roce 2022, ilustruje tuto touhu umlčet veškerou uměleckou opozici. Na sociálních sítích se však množí hnutí podpory prostřednictvím hashtagů vyzývajících k propuštění Tataloo a odsuzujících nespravedlnost jeho trestu.
Amir Tataloo dnes ztělesňuje mnohem víc než prostého rappera. Stal se vůdčí osobností v boji za svobodu projevu a symbolem pro ty, kteří se odmítají podrobit represím. Jeho případ nám připomíná naléhavou potřebu chránit umělce a jejich právo vyjadřovat se i v těch nejnepřátelštějších kontextech.
